Proč vlastně točím svatby?

Když jsem kdysi natáčel první svatební video, měl jsem v ruce poprvé drahou techniku, hodně nervozity – a ještě víc nadšení. Netušil jsem, že se z mého koníčku jednou stane moje druhá práce. A už vůbec ne, že mi tolik svateb zůstane v paměti jako něco hluboce lidského.

Nepatřím mezi ty, co se chtějí předvádět, organizovat davy a být středem pozornosti. Spíš pozoruju. Naslouchám. Víc než dokonalý záběr mě zajímá skutečný okamžik – nervózní úsměv při slibu, tiché pohlazení během tance, výbuch smíchu někde v pozadí. Právě to jsou momenty, které ze svateb dělají víc než jen hezké video.

Za ty roky jsem pochopil, že žádná svatba není stejná. A tak ani moje videa nejsou stejná. Někdy jsou veselá a rytmická, jindy klidná a jemná – přesně taková, jaký byl ten den.

Svatby točím už šestým rokem. Ale pořád mě to baví. Možná ještě víc než na začátku. Ne proto, že bych měl dokonalejší techniku (i když ano, i to se změnilo), ale protože víc vnímám. Co je pod povrchem. Co má smysl zachytit.